Očekávaná potřeba zvyšování kapacity a kvality sociálních služeb v nadcházejících letech je zejména s ohledem na stárnutí populace často zmiňovaným tématem. Našeho kraje se při zvážení věkové skladby obyvatel, jež ho řadí k nejstarším, týká o to naléhavěji. Proto kromě snahy o maximální využití kapacitních i finančních možností kraje hledáme ještě další, jak být na rostoucí poptávku připraveni.
Jednou z cest je, z pohledu nejenom kapacity pobytových, ale všech služeb, které do tohoto segmentu sociální problematiky spadají, možnost řízené a kontrolované zcela transparentní spolupráce s komerčními subjekty.
V současné době již podobný model funguje například na Vysočině, kam jsem dnes spolu s náměstkyní Martinou Berdychovou přijal pozvání k návštěvě domova seniorů v Chotěboři a v Humpolci. Obě dvě zařízení jsou součástí sítě projektu SeneCura . Ten propojuje komerční způsob řízení s podporou i kontrolou kraje, a jak jsem mohl vidět na vlastní oči a vyrozumět z osobních rozhovorů se zdejšími klienty i zaměstnanci, toto spojení funguje efektivně.
Je zde patrná snaha o maximální vstřícnost a schopnost vyhovět individuálním potřebám klientů, což ve svém důsledku přináší tlak na kvalitu služeb, komerční prostředí poskytuje širší prostor a tím o možnost výhodnějších pořizovacích nákladů na vybavení či širší možnosti terapeutických i společenských programů pro klienty. Kontrolní mechanismy kraje, který není samotným zřizovatelem, ale zařízení podporuje, zajišťují transparentnost a záruku dobrého hospodáře při nakládání s veřejnými prostředky.
‍♂Myslím, že do budoucna je o podobné variantě na místě přemýšlet i v souvislosti s naším krajem, který je sice ve velké míře schopen si páteřní síť pobytových zařízení i kapacity dalších služeb v sociální oblasti saturovat vlastními zdroji, ale s ohledem na predikovanou potřebu v dalších letech by její doplnění spoluprací s obdobnými subjekty mohlo být přínosným řešením.