Dnes si připomínáme 33. výročí od sametové revoluce, od doby, kdy se podařilo vyměnit v naší zemi totalitní režim za demokracii a svobodu. Dalo by se říci, že obě dospěly do Kristových let. Člověka, který dovršil tento věk, vnímáme tak, že už ve svém životě nabyl nějaké vědomosti a zkušenosti, překonal mnohá zakopnutí, dokázal se z nich poučit, odpoutat se z rodičovského dohledu a stal se odpovědným za svou cestu. Rád bych, abychom tuto analogii mohli použít i pro naši svobodu a demokracii.
‍♂Myslím, že odpovědnost za jejich další cestu leží zejména na generaci mých vrstevníků. Přišli jsme ke svobodě/demokracii velmi mladí a poměrně snadno. Vděčíme za to především našim rodičům a prarodičům, kteří dokázali, každý svým menším či větším dílem, odvahou a vytrvalostí změnit totalitu v možnost svobodně žít a svobodně se rozhodovat.
‍♂Nedali nám na to ale dekret s razítkem „navždy“. Dali nám možnost poznávat bez omezení, uplatňovat své schopnosti a naplňovat svá očekávání. Současně však odpovědnost za to, jak s touto možností budeme nakládat, jak budeme schopni neopakovat chyby z minulosti, a jaký význam a výklad pojmům svoboda a demokracie dáme. Stejně tak, jako jsme odpovědni za to, co naučíme naše děti.
Zda odpovědnosti a hodnotám, za jaké je třeba neustále bojovat proto, aby se nám tady dobře žilo všem, nebo ostrým loktům k tomu, aby jakýmkoliv způsobem bojovaly pouze za to, co je pro ně momentálně výhodné.
Zda jim nabídneme takové názorové autority a vzory (nad čímž bychom se měli zamýšlet zejména my činní ve veřejném životě), které nebudou jenom soutěžit o to, kdo při jakékoliv příležitosti řekne více silnějších a populistických prohlášení, ale dokáží je svými postoji a skutky inspirovat k společným cílům, odpovědnosti a tvůrčí spolupráci.
Zamýšlejme se také nad tím, zda vlastně už dnes nepodléháme novodobým totalitám, které nás plíživě naučily namísto každodenního tvořivého boje za něco, pouhému vymezování se a boji proti někomu. Nezabrzdíme-li to včas a budeme-li namísto tvoření, schopnosti setkat se s různými názory v kultivované diskuzi u jednoho stolu a společného hledání odpovědných řešení, pouze plýtvat silnými slovy, důsledkem může být cesta k válečným konfliktům a ztrátě těžce nabytých svobod.
Vzpomeňme tedy dnes na ty, kterým „díky za to, že můžem“, a mysleme na to, jak my „dokážem“, aby to mohly říkat i další generace.✌