Tématem dobročinnosti jsem dnešní den začal, ale neskončil. Další z jednání, která jsem dnes absolvoval, se týkalo pro změnu pěstounské péče. Cílem současné strategie naší země v této oblasti je umístit co nejvíce dětí, které z různých důvodů nemohou žít ve svých původních rodinách a byly umístěny do dětských domovů, do pěstounské péče. Ta by měla lépe než ústavní péče naplňovat individuální potřeby dítěte.
‍♂Má to samozřejmě také své otazníky, například nelze jednoduše plánovat, že zrušíme všechny dětské domovy neboť, jak mi pracovníci v této oblasti patrně potvrdí, je řada dětí, které prostě do pěstounské péče umístit nelze (např. z pohledu různých kombinovaných závažných zdravotních postižení či psychických poruch apod.). Ale to nebylo předmětem mé dnešní schůzky s jednou z pěstounek. Ta se na mne obrátila s prosbou o pomoc při řešení problému týkajícího se možnosti setkávání dvou sourozenců, kteří byli umístěni u různých pěstounů. Šlo o poměrně složitější příběh, který tady i z důvodu zachování soukromí všech zainteresovaných nechci podrobněji popisovat, ale spíše mi tento případ potvrdil, že je potřeba každý nový systém průběžně vyhodnocovat a optimalizovat jeho nastavení tak, aby ve svém důsledku skutečně naplňoval původní účel.
‍♀‍♂Stejně tak důležité jako je získávání potřebného počtu pěstounů a důsledné prověřování jejich způsobilosti ve všech ohledech, je neméně důležité s nimi průběžně pracovat a zpětnou vazbu z této praxe přenášet do mechanismů, nastavujících pravidla ve všech oblastech výkonu tohoto povolání/poslání.
Každý, kdo má ochotu dělat to s jediným cílem těmto dětem pomoci, má můj velký obdiv a respekt. Proto jsem již před koncem roku poděkoval pěstounům v našem kraji alespoň osobním dopisem, a také proto jsem se dnes setkal i s jednou z nich, abychom krom jiného i díky získaným informacím z její praxe mohli spolu se souvisejícími organizacemi přemýšlet o některých úpravách systému v praxi a vytvářet co nejlepší podmínky pro pěstouny i děti.‍‍‍