Mgr. Martin Červíček, brig. gen. v. v.

Kde je vůle, tam je cesta

senátor Parlamentu ČR za Náchodsko

Co týden dal anebo vzal?


Pondělí

📝den v náchodské senátní kanceláři, kde jsem kromě administrativy měl i několik jednání. 🛣Například k lesním cestám v Orlických horách. Dlouhodobě pomáhám místním samosprávám řešit infrastrukturu a byl jsem požádán o pomoc při převodu a dílčích opravách místních nebo lesních cest. Domluvil jsem schůzku s generálním ředitelem Lesů České republiky a věřím, že se pokusíme vyřešit problémy související s přístupovou cestou na Šerlišský Mlýn.
🤝v minulém týdnu jsem se v přehledu zmínil o tom, že jsem byl osloven v souvislosti s případnou podporou projektu „Příprava dětí, mládeže a občanů k obraně státu“, který by měl být zaměřen na systematickou výchovu mladé generace i veřejnosti k odpovědnému přístupu k obraně České republiky, který na rok 2026 připravuje jeden z náchodských sportovních oddílů. Vzbudil jsem tím zájem se o projektu dozvědět víc a případně se do něj zapojit i ze strany Českého červeného kříže. Věnoval jsem se proto hned z kraje týdne zprostředkování případné spolupráce.

Úterý

🚨na schůzi senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsme nejprve v utajeném režimu projednali informace k bezprostřední situaci na území Ukrajiny a probrali jsme též okolnosti a opatření v souvislosti s drony nad Polskem, i mimořádnost související s ruskými stíhačkami nad Estonskem.
Dalším bodem byla zpráva o zajištění obrany státu v roce 2024. Mimo jiné z ní vyplývá, že již z předchozího období stanovené cíle výstavby Armády ČR byly naplňovány pouze z 50 %. A to, vzhledem k nově stanoveným cílům a nutnosti dorovnání zbylých závazků, vyžaduje odpovídající efektivní financování modernizace Armády ČR dle plánu pro členské státy společné obrany NATO. 
Jednání jsme přerušili a chceme pro vládu mimo jiné vypracovat návrhy na další zlepšení. 
Obranná strategie je – zejména v současné době, pro zajištění obrany státu věcí celé společnosti. Je třeba modifikovat a dopracovat různé typy plánů – ústřední plán obrany státu, plány armády, krizové plány, včetně modifikace zásahů IZS, přípravné plány státu v jednotlivých oblastech a za velmi důležité považuji i plány k přípravě občanů na mimořádné události apod. To není o strašení, ale řekněme si upřímně, kdo z nás přesně ví, jak se v mimořádné situaci zachovat – co mít doma, co si zabalit, kam jít, jaké informace a kde sledovat…? A přesnou metodiku, jak postupovat v různých mimořádných situacích v rámci obranné strategie ČR, nemají ani představitelé krajských, městských či obecních. To je nutné změnit. Věnovali jsme se i evropskému balíčku různých nařízení týkající se oblasti obranného průmyslu a také balíčku evropských dokumentů souvisejících s problematikou migrace

Středa

👨‍💼👩‍💼schůze pléna Senátu, na níž jsme projednali například:
➡️Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k tématu strategie pro jednoduchý, hladce fungující a silný jednotný trh. Je rozdělená do pěti hlavních témat:
▪️Odstranění hlavních překážek, jimiž jsou například: složitá pravidla EU, nedostatečná odpovědnost členských států, roztříštěné předpisy pro podnikání a služby, komplikované uznávání kvalifikací, a další. Strategie dále nastiňuje budoucí legislativní i nelegislativní kroky: zjednodušující balíčky, testy konkurenceschopnosti, revizi veřejných zakázek (s důrazem na udržitelnost a podporu EU výrobců), snazší uznávání kvalifikací, digitalizované zakládání podniků, zavedení digitálního pasu výrobků, spravedlivou mobilitu pracovníků či případný orgán dozoru nad trhem.
▪️Posílení evropských trhů se službami. Navrhuje se zaměření na oblasti s vysokou přidanou hodnotou: podnikatelské, stavební, maloobchodní, poštovní (nový akt o doručování), telekomunikační (společná pravidla pro 6G, AI), energetické (modernizace sítí, balíček pro občany), dopravní (digitalizace, přeshraniční mobilita), a finanční (unie úspor a investic). 
▪️Podpora malých a středních podniků (MSP). Cílem je snížení administrativní zátěže, lepší financování a přizpůsobení požadavků na udržitelnost. 
▪️Digitalizace vnitřního trhu. Přechod od papíru k digitálu: evropská podnikatelská peněženka a digitální identita, digitalizace povolovacích procesů, širší využití digitálního pasu výrobku, elektronické veřejné zakázky, posílení systému IMI a revize pravidel pro e-faktury.
▪️Vymáhání pravidel – společná odpovědnost Komise a členských států. Důkladné hodnocení nových předpisů, roční plán prosazování jednotného trhu…
📺Byli jsme seznámeni s Výroční zprávou o činnosti ČT 2024 obsahující mimo jiné i hodnoceni a závěry Rady ČT; závěrečné shrnuti plnění zákonných norem ČT; činnost Rady ČT; stížnosti a podněty. Projednána byla i Výroční zpráva o hospodaření ČT v roce 2024. Příjmy v r. 2024 z poplatků 5,74 mld. Kč; Výroba: 2,3 mld. Kč; provozní a režijní náklady: 1,8 mld. Kč (distribuce signálu, správa autorů, energie, výběr poplatků, IT podpora, výzkum sledovanosti}. V rámci výroby a vysílání bylo investováno do různých typů pořadů (např. Dramatika: Investice 447 mil. Kč. Sportovní práva: 496 mil. Kč. Zpravodajství: 366 mil. Kč). V průběhu r. 2025 budou vypracovány nové dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje ČT na léta 2026 až 2030.
📄Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1119, stanovující rámec pro dosažení klimatické neutrality. Snaha o stanovení emisních cílů do r. 2040 (snížení emisí o 90 % oproti úrovním z roku 1990). Cíl by měl být určen pro celou Unii, nikoliv pro jednotlivé členské státy. Prozatím je stanoven cíl r. 2050 (žádné emise) a cíl pro 2030 (55 % oproti r. 1990). Stanovení nového cíle vyžaduje stávající Právní rámec pro klima {tj. nařízení (EU) 2021/1119, které se nyní mění}. Tento cíl nebyl přijat na Radě ministrů životního prostředí (konané dne 18.9.2025).
Mezi další změny se navrhují tři možnosti „flexibility“, tj. vylepšení EU závazků prostřednictvím mezinárodních kreditů („outsourcování“ klimatických snah Unie do rozvojových zemí, od r. 2036 a do výše 3 % čistých emisí Unie z r. 1990), započtením domácího pohlcování do EU ETS (lesy půda technologie) a flexibilita mezi odvětvími (možnost vyrovnávat horší výsledky v jednom odvětví lepšími výsledky v jiném sektoru hospodářství).
Dalšími prvky v nařízení jsou např. používání nejlepších dostupných a nejnovějších vědeckých poznatků; vyhodnocování sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů a další podobné proklamace.
VLÁDA CÍL V NAVRHOVANÉ VÝŠI NEPODPORUJE a má pochybnosti o jeho dosažitelnosti. Kritizuje nepředložení aktualizovaného hodnocení dopadů a požaduje zevrubnější posouzení dopadů na členské státy a průmyslová odvětví. Bude požadovat posílení záruk pro vysoce průmyslové státy, silnou revizní klauzuli pro přehodnocení cílů po roce 2030 a vyjasnění podrobností u vybraných flexibilit. TRVÁ NA PROJEDNÁNÍ CÍLE na Evropské radě. Klíčovou PODMÍNKOU PŘIJATELNOSTI nového klimatického cíle JE především UDRŽENÍ A POSÍLENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR a EU.

Čtvrtek

📱🖥️opět den v náchodské senátní kanceláři a vyřizování agendy, jejíž součástí bylo například pozvání do broumovského gymnázia na besedu se studenty, kterou jsme si dohodli v následujících týdnech apod.

Pátek

🛤zasedání Správní rady Správy železnic, na němž jsme se zabývali vyhodnocením fungování systému ETCS, a diskusi o připravenosti na zimní období související s bezproblémovostí přenosu dat a údajů s železniční cesty. Probrali jsme opatřeni a ukončování prací na mimořádné události v Hustopečích a také informace k dalšímu postupu při rekonstrukci mostu Pod Vyšehradem 
Dalším tématem byla připravenost SŽ na nové jízdní řády. Rozjednán byl také návrh rozpočtu pro rok 2026 (financování rozlehlých staveb na železnici, ale hlavně je problém financování nových potřebných staveb pro příští rok – chybí pro SŽ cca 15 miliard a celkově v SFDI 40 miliard). SFDI schválilo realistický plán výdajů, ale prozatím chybí adekvátní příjmy. 
A schválili jsme i organizační změny ve struktuře SŽ (změna kompetencí ekonomického a finančního odboru).

Sobota, neděle

⚽víkend byl o sportování s Toníkem a dalších rodinných aktivitách a také o malém zamyšlení. …📌28. září si připomínáme výročí úmrtí knížete Václava, označovaného patronem Čech a Moravy a symbolem české státnosti, kterou tento den také oslavujeme. Myslím si, že je v tomto čase velmi příhodné a žádoucí si osvěžit, co pro nás vlastně pojem „česká státnost“ znamená. 🇨🇿Za mě je to snaha být hrdými Čechy uprostřed Evropy s uvědoměním si, v čem je naše jedinečnost a možnost obohatit pestrost společného regionu. Snaha o zachování vlastní suverenity a integrity, ale také o vzájemnou toleranci, slušnost a pomoc bližnímu. Základní podmínkou pro to je svoboda. Tak nespoléhejme na zázraky a na ty, jejichž sliby se jim mnohdy blíží. Cenou za tuto důvěru, může být ztráta možnosti cokoliv měnit a svobodně o tom rozhodovat. Chceme-li se mít dobře, chceme-li cokoliv změnit či zlepšit, začít musíme každý sám za sebe. 
Krásný nadcházející týden Vám všem!🙂