Bezpečnost je jen jedna, přestože jsme si ji zvykli rozdělovat na vnitřní a vnější, jíž možná vzhledem k současné situaci na Ukrajině a častěji diskutovaným tématům obrany a Armády ČR, nyní věnujeme více pozornosti. Ale jsou to spojené nádoby. Obecně platí, že je třeba se připravovat i v době míru a relativního bezpečí, vytvářet efektivní bezpečnostní mechanismy reagující na aktuální problémy a mít na zřeteli jednotlivé hrozby v obou oblastech.
A těmto tématům jsme se věnovali i v rámci jednání senátního podvýboru pro vnitřní bezpečnost a IZS, který jsem dnes řídil.
Mezi priority následujícího období v oblasti bezpečnosti patří nelegální migrace (hrozba migrace ze zemí Afriky, blízkého Východu a v souvislosti s konfliktem na UA a s tím spojené problémy v oblasti kriminality, ochrana vnějších hranic EU a spolupráce zemi v legislativě a organizaci kontrol).
Dále jsou to hybridní hrozby cizích států (útoky na informační systémy, data a činnost státu, kritické infrastruktury).
Připravenost a akceschopnost je třeba rozvíjet i s ohledem na mimořádné události jako jsou například tornáda, povodně, požáry, epidemiologické mimořádnosti a potřebná připravenost a akceschopnost nejen složek IZS.
Rovněž ekonomická krize ovlivňuje veřejný pořádek a kriminalitu (po dlouhodobém poklesu jsme zaznamenali narůst kriminality na úroveň roku 2019, narůst sebevražedných či násilných způsobů řešení životních problémů).
Patří sem také kyberbezpečnost (útoky na sítě, bankovní sektor, data), teroristické aktivity a problém aktivních střelců (i v minulém roce se řešili v ČR případy příprav na tyto útoky a nutí to jednotlivé složky k větší kooperaci při včasném odhalování takových aktivit).
A v neposlední řadě i kapacitní schopnosti bezpečnostního prostředí zvládnout trvající a další nové hrozby (připravenost, stabilizace a potřebné změny zaměřené primárně na plnění úkolů, které jsou největšími hrozbami).
V rámci činnosti zmíněného podvýboru se chci proto zaměřit na projednávání připravovaných zákonných novel o pobytu cizinců, trestního zákoníku ve věci využívání získaných důkazů, podmínek pro efektivní vyšetřování apod., či služebního a případně azylového zákona.
Zároveň jsem požádal ministra vnitra o další projednávání opatření vztahujících se ke kybernetické bezpečnosti. S policejním prezidentem jsme se po seznámení s personální a finanční situací u policie shodli, že příště se budeme intenzivně bavit především o tom, co je potřeba udělat v oblasti legislativy z hlediska změn kompetencí (aby policie nedělala zbytečně servisní a podpůrné věci místo řešení současných hrozeb, rizik atd.), v oblasti organizačních změn a stabilizace Policie ČR.
Druhým bodem, kterému jsme se dnes významněji věnovali, byly současné problémy v zajištění financování činnosti vodní záchranné služby, především při záchraně lidských životů na 16 vodních dílech v ČR. V posledních letech bylo financování zajišťováno prostřednictvím dotace cca 20 mil Kč MV a je neuvěřitelné, že se dosud nerozhodlo o tom, jak to bude vypadat letos a v dalším střednědobém období. Budu proto, ostatně i jak jsem v sobotu slíbil samotným záchranářům, které jsem navštívil na cvičení ROZKOŠ RESCUE, společně s předsedou senátu zásadně intervenovat ministra vnitra, aby ministerstvo rozhodlo a poskytlo předpokládaný objem finančních prostředků. A zároveň i jako hejtman budu iniciovat, abychom se spolufinancováním pomohli též v rámci možností Asociace krajů ČR.
